Něco dobrého do soudku, nebo jen tak pro radost:

Destiláty ze Sudličkovy pálenice, víno z Vinařství Vít Sedláček, medovina z Včelařství Sláma...

Dubové a akátové soudky 3l, 5l a 10l s černými obručemi.

NABÍDKA DŘEVĚNÝCH SOUDKŮ ZA VELMI VÝHODNÉ CENY:

Zahradní dřevěná koryta: 

"PRUHOVANÉ SOUDKY"

Malé dubové soudky na zeleninu, papričky...

Ohněm žíhané soudky

Vítejte na našem webu!

Dřevěné soudky

K dozrání a stárnutí domácích ovocných destilátů.

 Ottův slovník naučný: ,,Slivovice je kořalka, která se vyrábí v některých zemích slovanských, zejména v Chorvatsku, v Bosně a Moravě po domácku, v novější době též v Čechách avšak zde po továrnicku, ze švestek. Švestky se rozmačkají celé i s peckami, nechají zkvasiti a zkvašená zápara se pak destiluje. Vedle lihu, který povstane kvašením cukrů, slivovice obsahuje též silici hořkomandlovou a něco málo kyanovodíku, které povstaly kvašením amygdalinu, obsaženého v jádrech. Čerstvá slivovice má chuť ostrou, skoro odpornou, teprve delším ležením nabývá příjemné vůně i chuti, zároveň zhnědne (původně je bezbarvá)...''

Tak jako bourbon nebo whisky získává tu správnou chuť až po patřičném dozrání v dubových sudech, posunuje se do vyšší kategorie i domácí ovocná pálenka, uložená alespoň na šest měsíců do dubového, či akátového soudku. Staletími prověřená metoda zrání dokáže z dobré slivovice, či kalvadosu udělat vynikající a i ty méně povedené, “s ocáskem“ lze tímto způsobem velmi účinně vyléčit!

Dokonalá rukodělná práce z vysoce kvalitního dubového, či akátového dřeva bude i krásným, neotřelým dárkem pro manžela, dědu, nebo kamaráda! Kdo tomu rozumí, ten ví…

TAKY JENOM NAHÁŽETE OVOCE DO SUDU A ZBYTEK NECHÁTE NA PŘÍRODĚ? DOCELA RISKUJETE, A ZBYTEČNĚ!

LETOŠNÍ SUCHÉ POČASÍ ZNAMENÁ TÉŽ SUŠŠÍ A HOUŽEVNATĚJŠÍ STRUKTURU OVOCE, 

PROTO NEŠETŘETE NA ENZYMECH A KVASINKÁCH, ABY MAČ SKUTEČNĚ DOBŘE 

PROKVASIL.

Vážení a milí páliči a páleníci!
Při častých diskusích u nás v obchodě na téma ovocný kvas, jeho založení atd. se stále ještě v hojné míře setkávám s názory typu: "nahážu to do sudu, zadělám víko a víc není potřeba. Skvasí to přeci samo, už náš děda to tak dělal!"
A já musím oponovat!
Ano, děda to tak dělal a stačilo to. Jenže děda taky nemusel kdysi stříkat brambory proti plísni, ani ovocné stromy a dokonce i zeleninu proti hnilobným bakteriím a spoustě dalších mrňavých potvor, které jsou dnes schopny sežrat a tedy shnít na zahradě téměř všechno. Žijeme v chemickém století a všechny ty plísně a hniloby jsou dnes odolnější a agresivnější, než bývalo dříve. V praxi to znamená, že jsou-li na ovoci, které dávám do sudu, přítomny ty správné a žádoucí divoké kvasinky, které přeměňují ovocný cukr na alkohol, jsou tam bohužel i takové, které produkují ocet, a o bakteriích a plísních, které dokážou kvas zničit nenapravitelným způsobem, ani nemluvím.
Z toho důvodu přidávám do kvasu dánské šlechtěné kvasinky SIHA 6. Ony sice nemají zuby a zlou bakterii nezakousnou, zato ale přeměňují cukr na alkohol takovým tempem, že jí nedají šanci se rozmnožit, bakterie se prostě nemá čím živit. A o to jde! Kvas, který takto vznikne, je čistý, bez podivných příchutí a "vůní". A co víc - hrušky nebo třešně bývají dost choulostívé a je třeba je ihned po vykvašení pálit, aby nezoctovatěly, to ví asi každý. Mohu ale z vlastní zkušenosti potvrdit,že po použití kvasinek SIHA 6 mi z obojího ovoce vznikl kvas velmi stabilní, kterému po vykvašení nijak neuškodila ani měsíční pauza, než došlo na pálení.
Též dporučuji přidat do kvasu enzymy. Enzymy nejsou žádná "chemie", jsou obsaženy v ovoci zcela přirozeným způsobem, pro naše potřeby je jich tam ale málo. Ony totiž dokážou mnohem lépe rozmělnit ovoce a tím pádem dojde k intenzivnějšímu, hloubkovému prokvašení. Enzymy v podstatě předkoušou kvasinkám potravu. Výsledek pro nás je takový, že o 10-30% více "nakape"! V praxi to opět vypadá tak, že přídám-li do 100l sudu švestek za dvacetikorunu enzymů, mám místo 11l slivovice 13l. To si myslím, že není k zahození.
A opět navíc - enzymy umí velmi účinně eliminovat pektin, což je v ovoci nepříliš žádoucí, ocasotvorná látka, které je obzvlášť v jablkách poměrně dost. A když je řeč o jablkách, tom nejběžnějším ovoci u nás, pokud dobře vykvasí a dobře se vypálí, musím souhlasit s těmi, kteří tvrdí, že je to potom lepší, jemnější pálenka, než slivovice.
Tedy zvažujte a počítejte, vážení páleníci. Vy, kteří používáte vinné kvasinky z drogerie, vezměte kalkulačku a počítejte, co Vás stojí jeden balíček spolu se živnou solí a co dáte za naši SIHU 6.
Přeji dobrou úrodu!
J. Beránek

VÍCE ZDE