08.08.2009 17:33
Sudy, které dnes známe, byly vynalezeny Kelty a nahradily do té doby používané kožené vaky nebo amfory. První popis a postup výroby dřevěných sudů pochází od římského válečníka a filozofa Plinia staršího (23-79 n. l.). Už v osmém století nařídil Karel Veliký správcům svých císařských dvorů, aby uchovávali víno pouze v dřevěných nádobách a aby upustili od používání kožených puten.
Bednářské řemeslo se s postupnou specializací začalo rozčleňovat na bednáře, bečváře, neckáře, korytníky, pouzderníky a další. Bednář vyráběl běžné dřevěné nádobí z bílého měkkého dřeva- štoudve, vany, dřezy, necky, škopky, máselnice, konve, bečky atd., zatímco bečvář se zabýval výrobou bečev, sudů a kádí z černého tvrdého dubového a bukového dřeva. Další rozdíl byl i v tom, že bednářské nádobí se stahovalo zprvu dřevěnými obručemi z lísky, habru nebo i z divokého ořechu, zatímco bečváři používali obruče kovové, nejčastěji železné. Bečváři jsou poprvé písemně zmíněni v listině fríského biskupa v...
10.05.2009 18:21
Je všeobecně známo, že bourbon, či whisky jsou ukládány a zrají v dubových sudech i několik let. Tento proces se nazývá esterifikace a její velmi pozitivní, účinky se projevují i u destilátů z našich švestek, jablek a podobně. Při ní vzdušný kyslík, který prostupuje dřevem, způsobuje žádoucí chemickou změnu určitých látek, ovlivňujících chuť. Zároveň dochází k vylučování některých „ostrých“ aromatických složek z pálenky a naopak jiné, velmi žádoucí, chuťové vlastnosti předává destilátu dubové, či akátové dřevo soudku.
I pouhých šest měsíců zrání dokáže ovlivnit výslednou chuť velmi příjemným způsobem! Navíc - ne vždy se nám pálenka vyvede k naší spokojenosti, jak už se to občas stane. Několikaměsíční uložení v dubovém soudku pak na takovou působí jako léčebná kůra s blahodárným účinkem! K esterifikaci tedy nemůže docházet, uložíme-li pálenku ve skleněné lahvi nebo demižónu, sklo je pro vzdušný kyslík neprostupné. Z toho důvodu ani několikaleté uložení chuť nijak zvlášť...
10.05.2009 18:20
Účinky alkoholických nápojů jsou člověku známy od pradávna. A tak, jako člověk objevil kouzlo kvašení a posléze i destilace, přišel i na to, že nejlepší způsob uložení vypáleného destilátu je v uzavřené nádobě ze dřeva a to nejlépe dřeva dubového, nebo z akátu, protože obsah není jen uchováván, ale po určité době ještě dozrává a získává na chuti.
Dnes toto zrání nazýváme esterifikací. Je to značně složitý proces mnoha chemických reakcí, při kterém díky dřevem prostupujícímu vzdušnému kyslíku dochází k přeměně méně žádoucích arómat v ty chuťově příjemné, a chuť je navíc obohacena vyluhovanými přísadami z dřeva. Ostatně - u whisky, bourbonu a dalších ušlechtilých destilátů je zrání v dubových sudech zcela nedílnou součástí výroby. Nás, kteří "zušlechťujeme" pálením jen plody naší zahrádky, může jen těšit, že to funguje i u slivovice, kalvádosu a našich domácích pálenek vůbec. I pouhých šest měsíců zrání stačí, aby se z dobré slivovice stala výborná. Což teprve po roce, nebo několika...